Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Havlíček jednal se starosty kvůli úložišti radioaktivního odpadu

Tisková zpráva MPO o jednání se starosty 17. července 2019

Diskuze o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu dostává jiný rozměr. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček starosty obcí z devíti lokalit, kde by hlubinné úložiště potenciálně mohlo být, informoval, že klíčová je polovina příštího roku. To se má počet potenciálně vhodných lokalit snížit na čtyři. O všech krocích bude Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) i Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) se starosty otevřeně a průběžně komunikovat, starostové se budou moct zapojit nejen do přípravy příslušné legislativy, obce a jejich občané nově také do povolovacích řízení. Při ukládání jaderného odpadu je samozřejmě zásadní bezpečnost a ochrana životního prostředí.

Aktuálně se zkoumá možných 9 lokalit, v nichž se nachází 53 obcí. K 30. červnu 2020 se má počet snížit na 4, až v roce 2025 zůstane 1 místo finální a 1 záložní. Aby se vše uskutečnilo maximálně otevřeně a tak, jak atomový zákon stanovuje, připravilo MPO v souladu s vládním závazkem návrh potřebné legislativy – věcný záměr zákona o zapojení obcí do výběru vhodné lokality. „Předloha počítá s tím, že se samosprávy vůbec poprvé zapojí do povolovacích procesů, obce za už provedené výzkumy dostanou kompenzace a budou mít zástupce v expertním panelu,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává, „návrh jsme dnes na jednání probrali, starostové ho mají k dispozici i v elektronické podobě a budou se k němu moci do konce září vyjádřit. Diskuze o hlubinném úložišti tak dostává zcela jiný rozměr. Starosty bereme jako partnery, je veřejným zájmem, tedy zájmem celé České republiky, hlubinné úložiště jaderného odpadu mít. Už dnes se vyhořelé jaderné palivo skladuje, ale povrchově. Je rozumné to udělat ve shodě, bezpečněji a ohleduplněji vůči životnímu prostředí.“  

Hlubinné úložiště jaderného odpadu nyní vzniká ve Finsku, tedy v zemi, která patří technologicky a po stránce inovací mezi nejvyspělejší země světa. „Záměr vybudovat v České republice hlubinné úložiště jaderného odpadu se opírá o mezinárodní zkušenosti a nejlepší aktuálně známou světovou praxi,“ říká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a dodává, „správa úložišť radioaktivních odpadů postupuje v souladu s mezinárodně uznávanými standardy, kdy k nám pravidelně jezdí hodnotící komise posuzovat, jak s jadernou energetikou nakládáme. Další hodnocení je naplánované na rok 2023. Metodika výběru místa pro hlubinné úložiště odpovídá mezinárodním kritériím, tedy tomu, co se v oblasti jaderné bezpečnosti celosvětově chce. A je samozřejmě v souladu s naší Koncepcí nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem.“

Výběr vhodné lokality a související činnosti jsou v gesci již zmiňované Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Ta má od letošního dubna zcela nový a průběžně aktualizovaný web, kde jsou dostupné všechny potřebné informace. „Samozřejmě, že se SÚRAO významně podílelo na věcném záměru zákona o zapojení obcí do procesu výběru a výstavby hlubinného úložiště. Vycházeli jsme přitom z toho, co víme, že starostové požadují, a reálných potřeb České republiky. Proto má mimo jiné vzniknout poradní expertní panel, který bude hodnotit podklady z jednotlivých lokalit vytipovaných pro hlubinné úložiště jaderného odpadu, tedy výsledky realizovaných výzkumů. V sedmičlenném panelu budou mít zástupce samozřejmě také obce,“ říká ředitel Správy úložišť radioaktivního odpadu Jan Prachař a dodává, „a nově by se všem obcím, kde se už zmiňované výzkumy v souvislosti s úložištěm uskutečnily, měla vyplatit jednorázová kompenzace jeden milion korun.“  

Lokality, u nichž se následně stanoví průzkumné území pro hlubinné úložiště jaderného odpadu, budou dostávat kompenzace podle nařízení vlády, které navazuje na atomový zákon. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček předpokládá, že se nejen výší náhrad bude vláda ještě zabývat. Tak, aby obce mohly rozumně investovat podle skutečných potřeb občanů.

Co se týče samotného výběru vhodné lokality, na dříve zmiňované výzkumy by měly v budoucnosti navázat geologické průzkumy ve vybraných místech. Na základě výsledků průzkumů by mělo zaznít, jak říká předsedkyně SÚJB Dana Drábová, která lokalita je pro hlubinné úložiště jaderného odpadu nejlepší. Kritérií pro výběr je celá řada, dostupné jsou na: https://www.surao.cz/wp-content/uploads/2019/02/kriteria.pdf. Na prvním místě musí být samozřejmě bezpečnost. Podle dříve zmiňované koncepce má být hlubinné úložiště jaderného odpadu uvedeno do provozu nejpozději v roce 2065.

Věcný záměr zákona o zapojení obcí do procesu výběru a výstavby hlubinného úložiště

• Posiluje legitimitu výběru lokality úložiště a stanovuje, že výběr i příprava, výstavba, uvádění do provozu, provoz a uzavření uložiště se uskutečňují ve veřejném zájmu (jde o strategický projekt státu).
• Zakládá účast obcí v řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry – za účelem ukládání radioaktivního odpadu. V řízení o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry – za účelem ukládání radioaktivního odpadu je již zapojení obcí v současné právní úpravě.
• Rozšiřuje, případně nově zavádí, mechanismy zapojení občanů dotčených obcí v řízení o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry – za účelem ukládání radioaktivního odpadu a v řízení o stanovení chráněného území. V procesu povolování provozu úložiště je již respektování zájmů obcí a jejich občanů zajištěno prostřednictvím EIA a zejména podle stavebního zákona.
• Odstraňuje nedostatek současné právní úpravy a kompenzuje obcím formou jednorázového příspěvku z jaderného účtu dopady, jež vznikají v souvislosti s prováděním výzkumných prací ze strany SÚRAO.
• Upravuje pravidla procesu zúžení v úvahu připadajících lokalit, i pravidla výběru finální a záložní lokality. Stanovuje tak „pravidla hry“.