Co je hlubinné úložiště, jak probíhá výzkum a jaké jsou očekávané přínosy?
Hlubinné úložiště bude sloužit k bezpečnému uložení všech radioaktivních odpadů, které není možné uložit do povrchových a přípovrchových úložišť. Funguje na základě systému geologických a inženýrských bariér, které se navzájem doplňují. Nejvýznamnější bariéru představuje 500 metrů stabilní horniny. Inženýrské bariéry tvoří ukládací kontejnery a výplně ze speciální jílové směsi (bentonitu).
Každý rok jich v České republice vznikne přibližně 80 až 100 tun. Většinou se jedná o vyhořelé palivo z jaderných elektráren. Vzhledem k plánovanému zvýšení využívání jaderné energie a s tím spojené možné dostavbě nových bloků jaderných elektráren, bude tohoto odpadu přibývat. A to i v případě, pokud by se Česká republika rozhodla jít cestou přepracování vyhořelého jaderného paliva, jelikož i v tomto případě vzniknou vysokoaktivní odpady. Odpovědností každého státu, který se rozhodl vyrábět elektrickou energii v jaderných elektrárnách, je i trvalé zneškodnění všech s tím spojených odpadů.
Sice je technicky možné skladovat vysokoaktivní odpady v povrchových zařízeních, z dlouhodobého hlediska by to však znamenalo bezpečnostní riziko. V úvahu musíme brát i etickou a ekonomickou stránku. Bylo by bezohledné nechávat námi vyprodukovaný odpad budoucím generacím. Nejvhodnějším způsobem trvalého zneškodnění vysokoaktivních odpadů je hlubinné úložiště.
Varianta hlubinného úložiště musí splňovat přísné požadavky na bezpečnost a technické řešení. Bezpečnostní rozbory musí prokázat, že kombinace inženýrských bariér a horninové formace je schopna zachovat celistvost úložného systému po dobu statisíců až milionu let.
Odborníci začali hledat způsoby zneškodnění vysokoaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva už začátkem 70. let minulého století. I když se dopředu tušilo, že nejvhodnější variantou bude jejich ukládání do hlubinného úložiště, zkoumaly se i jiné možnosti. Například:
- Ukládání do věčně zmrzlé půdy, které narazilo na nejasnosti ohledně budoucího klimatického vývoje na Zemi.
- Umísťování odpadů do hloubek 5-8 km pod zemským povrchem, proti kterému hovořily nejistoty ve výskytu sopečné činnosti nebo posunu zemských desek, které by mohly vyzdvihnout odpady zpět na zemský povrch.
- Ukládání do moře a podmořského dna, které naráží na zákaz využívání moří a oceánů k ukládání radioaktivních odpadů (tzv. Londýnská konvence). Obtížně by se přitom prokazovalo, že nemůže dojít ke kontaminaci mořské vody a vodních organismů.
- Ukládání do antarktických ledovců, proti kterému hovoří zákaz exportu radioaktivních odpadů na Antarktidu.
- Vystřelování odpadů do mimozemského prostoru, které se ukázalo nejen jako velmi neekonomické a neetické, ale i nebezpečné v případě havárie během vzletové fáze rakety.
Geofyzikální měření představují způsob, jakým bez technických prací, zásahů do pozemků a běžného života obyvatel vybraných obcí, ověřit hlubinné části zemské kůry.
Cílem těchto prací je získat lepší popis geologické stavby lokalit vytipovaných pro umístění hlubinného úložiště v Česku. Měření mimo jiné upřesní:
Geofyzikální práce probíhají ve dvou na sebe navazujících časových periodách, a to následujícím způsobem:
Lokalizace měření i kombinace metod vyplyne ze zjištění měření provedených v první části.
Geofyzikální výzkum v lokalitě bude proveden v nepravidelné síti profilů definované v zadání pomocí souřadnic koncových a lomových bodů. Tyto profily stanoví odborní řešitelé České geologické služby a SÚRAO tak, aby zachytili kontakty jednotlivých struktur a zlomové linie v přibližně kolmém směru na linie profilů.
Prvním krokem terénních prací v každém navrhnutém profilu je úvodní rekognoskace pochůzkou. Ta upřesní průběh zmíněných profilů, které se následně přizpůsobí případným překážkám (např. školka v lese, stavení atd.), ale zároveň umožní dodržet cíl prací. Finální podoba profilů je zaměřena pomocí GPS. Při terénních pracích se, podle typu geofyzikální metody, pracovníci pohybují v terénu s využitím terénních a osobních vozidel. Pohyb těchto vozidel mimo existující cesty je vždy minimalizován.
Magnetometrie, gravimetrie, seismické, elektromagnetické či geoelektrické odporové metody. Ty všechny pomáhají ve zkoumání horninových struktur. Chcete vědět více o jednotlivých metodách?
Metoda využívá přirozeného magnetického pole Země, které může být ovlivněno odezvou hlubokých geologických struktur. Geologická tělesa porušují normální geomagnetické pole, pokud obsahují feromagnetické minerály. Tuto metodu lze úspěšně použít k vyhledávání těles se zvýšeným obsahem magnetických minerálů.
Chcete vědět o magnetometrii více?
Tíhová měření slouží k sestavení strukturně-geologických modelů dané oblasti do velmi značných hloubek. Detekuje nehomogenity horninového prostředí na základě rozdílných hustotních podmínek. Využívá se k vyhledávání skrytých těles a struktur s odlišnou hustotou od okolního prostředí, magmatických intruzí a některých zlomových struktur. A to v měřítcích od několika metrů až po desítky kilometrů.
Chcete vědět o gravimetrii více?
Seismické metody sledují horninové prostředí z hlediska rozložení rychlostí šíření seismických vln a tím jeho elastických parametrů.
Chcete vědět o seismických metodách více?
Těmito metodami se měří projevy proměnného elektromagnetického pole. To může být přirozené nebo umělé, harmonické nebo neharmonické, o nízké nebo vysoké frekvenci.
Chcete vědět o elektromagnetických metodách více?
Geoelektrické odporové metody
Odporové metody jsou používány ve dvou variantách – při profilování se sledují změny odporů v horizontálním směru podél geofyzikálního profilu, při sondování ve vertikálním směru pod měřeným bodem. Odporovými metodami jsou určovány odporové poměry v různých místech a hloubkách měřením na povrchu země.
Chcete vědět o geoelektrických odporových metodách více?
Hlubinné úložiště představuje významnou investiční akci, která bude mít po mnoho let řadu především ekonomických přínosů pro zapojené obce a region.
Klíčové přínosy výstavby a budoucího provozu hlubinného úložiště lze rozdělit do následujících oblastí: podpora zaměstnanosti v regionu; zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti; zkvalitnění služeb; posílení obecních rozpočtů.
Spolu s výstavbou a provozem hlubinného úložiště bude potřeba zajistit služby pro osoby, které zde budou pracovat. Dojde tak k rozšíření a zkvalitnění služeb.
Změny by se měly dotknout například školství, zdravotnictví, zajištění dopravní obslužnosti atd. Dojít by mělo i ke zvýšení bezpečnosti v mikroregionu díky posílení přítomnosti policie, posílení integrovaného záchranného systému včetně zřízení nového hasičského záchranného sboru.
Příprava, výstavba a samotný provoz úložiště přinesou do regionu významnou poptávku po pracovních silách a přispějí tak ke snížení nezaměstnanosti, a to v řádu minimálně desítek let. Potřeba pracovních sil se bude odvíjet od životního cyklu úložiště. Lze očekávat postupné zvyšování počtu pracovních míst od průzkumné fáze, budování podzemní laboratoře na finální lokalitě, přes výstavbu úložiště, až po maximum v době zhruba 100 let předpokládaného plného provozu úložiště.
V počátečních fázích se počítá s využitím lokálních pracovníků na úrovni zhruba 20 % celkového počtu zaměstnanců, ale po zahájení provozu úložiště to může být až 80 %. To znamená, že by úložiště v dané lokalitě mohlo v průběhu výstavby poskytnout zaměstnání až 200 místních lidí a při plném provozu by dokonce mohlo zaměstnat až 300 lidí z okolí!
Vedle primární zaměstnanosti přímo v úložišti (hornická činnost, obsluha a údržba provozovaných zařízení, technické a administrativní činnosti, ostraha objektu apod.) přitom bude podpořena i takzvaná sekundární zaměstnanost, například v segmentech stravovacích a ubytovacích služeb, školství či v oblasti výstavby a správy nových bytů.
V souvislosti s budováním hlubinného úložiště dojde také k renovaci a výstavbě přístupové infrastruktury (silnice, chodníky, veřejné osvětlení), především k modernizaci dopravních cest včetně případných obchvatů obcí atd. Tím dojde ke zlepšení dopravní obslužnosti místa (např. pravidelné autobusové linky) a prioritou bude rovněž dokonalé pokrytí mobilním signálem nejvyšší kvality. V souvislosti s povrchovým areálem bude možné rozšířit kapacity infrastruktury včetně vedení zemního plynu, kanalizace či rozvodů pitné vody apod.
V některých lokalitách lze uvažovat i o napojení na dopravní železniční tratě pro osobní přepravu, vzhledem k tomu, že do povrchového areálu hlubinného úložiště bude zavedena také železniční vlečka.
Ze zkušeností z provozů dalších jaderných zařízení v ČR (Jaderná elektrárna Dukovany, Jaderná elektrárna Temelín) nelze předpokládat, že by v budoucnu měla výstavba a následný provoz hlubinného úložiště negativní vliv na cenu nemovitostí v okolí nebo na odliv současných obyvatel.
Naopak, vzhledem k počtu pracovních míst a také přidružených dodavatelských služeb a s tím spojené potřebné infrastruktury lze předpokládat, že v okolí vzroste zájem o možnosti ubytovacích kapacit a případných stavebních pozemků.
Velmi podobná je v současnosti například situace ve Finsku, kde nedaleko jaderné elektrárny Olkiluoto a připravovaného hlubinného úložiště Onkalo leží zhruba desetitisícové město Eurajoki.
Zdroj: Unsplash
Příspěvky při procesu hledání vhodné lokality pro hlubinné úložiště patří podle zákona obcím, na jejichž katastru je stanoveno tzv. průzkumné území nebo chráněné území. V tomto případě mají obce ze zákona nárok na finanční příspěvky, jejichž výše je přesně definována legislativou.
Příspěvek pro každou dotčenou obec je stanoven ve výši 600 000 Kč ročně a dále příspěvek ve výši 0,40 Kč ročně za každý čtvereční metr katastrálního území obce, na němž je stanoveno průzkumné území (v řádu se jedná o vyšší či nižší jednotky milionů korun pro každou dotčenou obec ročně po celou dobu stanovení průzkumného území).
Na finální lokalitě bude stanoveno tzv. chráněné území, s čímž jsou spojeny 2 druhy příspěvku.
Jednorázový příspěvek a pravidelný příspěvek. Po stanovení chráněného území každá dotčená obec dostane jednorázový příspěvek 60 milionů Kč.
Každý následující rok po stanovení chráněného území až do doby zahájení provozu hlubinného úložiště (celkově po dobu 20 let), bude každá dotčená obec dostávat příspěvek ve výši 600 000 Kč a 0,60 Kč za metr čtvereční katastrálního území obce, na němž je chráněné území stanoveno.
Dle stávající legislativy to může znamenat pro každou dotčenou obec příspěvek v řádu jednotek stovek milionů korun na svůj rozvoj. Po zahájení provozu hlubinného úložiště bude dále poskytován obci, na jejímž katastrálním území bude úložiště vybudováno, příspěvek z jaderného účtu.
Kalkulace příspěvků obcím v době provozu hlubinného úložiště vychází z objemů ukládaného vyhořelého jaderného paliva a vysokoaktivních odpadů.
Výše příspěvků z jaderného účtu pro obec, na jejímž katastrálním území je povoleno provozování úložiště radioaktivního odpadu, činí dle současné legislativní úpravy 4 000 000 Kč ročně.
Dále obdrží tato obec příspěvek ve výši 10 000 Kč za každý metr krychlový uloženého radioaktivního odpadu v daném kalendářním roce, přičemž tento příspěvek obdrží v 1. pololetí roku následujícího.
Kompletní text ke stažení naleznete zde.