Správa úložišť podala 27. února 2023 na MŽP ČR žádosti o stanovení průzkumných území pro zvláštní zásahy do zemské kůry.
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podala 27. února 2023 na Ministerstvo životního prostředí ČR žádosti o stanovení průzkumných území pro zvláštní zásahy do zemské kůry. Pokud budou tato území stanovena, začne SÚRAO provádět geologické průzkumné práce ve čtyřech vybraných lokalitách v současné době zvažovaných pro možné budoucí umístění hlubinného úložiště. O průzkumná území žádá Správa do roku 2032.
Žádost o stanovení průzkumného území v lokalitě Březový potok ke stažení zde.
Žádost o stanovení průzkumného území v lokalitě Janoch ke stažení zde.
Žádost o stanovení průzkumného území v lokalitě Horka ke stažení zde.
Žádost o stanovení průzkumného území v lokalitě Hrádek ke stažení zde.
Cílem geologických prací v roce 2023 je rozšířit sadu dat a informací, která zvýší stupeň poznání geologické stavby zkoumaných území a příslušného horninového prostředí, a to tak, aby bylo možné aktualizovat bezpečnostní a technické řešení plánovaného hlubinného úložiště (tj. technické proveditelnosti, a to jak podzemního, tak i povrchového areálu).
Za tímto účelem je důležité definovat a v horninovém prostředí správně situovat vhodný blok pro umístění hlubinného úložiště, identifikovat, klasifikovat a popsat jednotlivé prvky křehké tektoniky, jako jsou zlomy nebo puklinové systémy. Hodnocení zlomů musí být provedeno jak z kinematického, tak i z hydrogeologického / hydraulického hlediska a vyžaduje si rozdílné přístupy, nasazení rozdílných metod zkoumání a samozřejmě i akcentování různých parametrů (vlastností) zlomu při odhadu jeho potenciálního vlivu na jadernou bezpečnost.
Plánované práce v roce 2023:
Od prvního kvartálu roku 2023 probíhají přípravy terénních topografických podkladů (příprava tištěného topografického podkladu) pro geologické mapování 1:25 000 a plánování terénních výjezdů. Souběžně jsou připravovány databázové struktury a geografický informační systém. Od počátku roku je testována nová mobilní aplikace pro sběr dat v terénu, která umožní zefektivnění geologického mapování.
Geologické mapování probíhá od března roku 2023 a je spojeno s průběžným ukládáním dat do databáze dokumentačních bodů. Během geologického datování jsou odebírány reprezentativní petrologické a geochemické vzorky pro jednotlivé litologické typy.
Během celého roku budou na základě již existujících a nových terénních podkladů vybírány vhodné lokality pro plánované vrtné práce, s jejichž finálním výběrem se počítá v posledním kvartálu roku 2023.
Na konci roku 2023 bude proveden předvýběr nejvhodnějších umístění geofyzikálních profilů, které budou sloužit pro zpřesnění geologického mapování a tvorbu 3D modelů.
V posledním čtvrtletí roku 2023 bude zahájen rekognoskační mapovací výzkum v území do 25 km od předpokládaného průzkumného území zaměřený na bližší popis významné tektoniky.
Pro letošní rok jsou z oblasti geologického výzkumu plánovány terénní rekognoskační práce spojené s geologickým, hydrogeologickým mapováním a monitorováním podzemních a povrchových vod. To obnáší především pravidelný terénní výjezd skupin geologů čítajících přibližně pět lidí, kteří v lokalitě budou provádět ověření archivních informací v terénu a metodicky sbírat data a horninové vzorky potřebné k sestavení účelových geologických map. Stejně tak bude probíhat činnost spojená se strukturní, morfostrukturní analýzou, geomorfologická analýza a dálkový průzkum země.
Zahájení terénní etapy těchto prací spočívá v ověření vizuálních interpretací DMR (digitální model reliéfu) s důrazem na lokality zatížené nejistotami (např. nejednoznačná intepretace, povrch značně přetvořen antropogenní činností apod.). Součástí terénních prací bude také pořízení terénní dokumentace.
Součástí plánování geologických prací pro letošní rok je i návštěva odborníků z řad hydrogeologů a hydrologů, jejichž hlavním cílem v lokalitách je ověřit všechny dostupné hydrologické a hydrogeologické prvky – prameniště, studny, potoky, vodních plochy. V rámci těchto prací bude probíhat terénní měření fyzikálně-chemických vlastností vody, u vybraných objektů bude proveden i odběr vzorků vod k laboratorním analýzám.
Na základě takto získaných dat bude navržen podrobný a pravidelný hydrologický, hydrochemický a hydrogeologický monitoring, jenž v lokalitách poskytne informaci o aktuálním stavu povrchových a podzemních vod, na jehož základě bude možné postupem času predikovat i předpokládaný vývoj, či vliv prací v lokalitě na kvalitu vod obecně. Součástí monitorovacích prací bude i instalace klimatické stanice v každé ze zkoumaných lokalit, přičemž bude primárně sledována teplota, směr proudění vzduchu/větru a hlavně množství srážek a mrazových dní.
Rovněž byly provedeny kamerální práce v oblasti studia leteckých a satelitních snímků a jejich validace v terénu.
Součástí projektovaných prací pro letošní rok je stejně tak i setřídění a příprava dat pro konstrukci geologických modelů a aktualizace geologických datových struktur.
V rámci vlastních terénních prací proběhly výjezdy skupin odborníků z řad České geologické služby za účelem geologických pochůzek v jednotlivých lokalitách, sběru povrchových vzorků hornin, zemin a vod a identifikace dalších geologických fenoménů, např. projevy tektonických poruch na povrchu, sesuvná území, významná prameniště. Tyto výjezdy odborníků průměrně čítaly 5 lidí a frekvence návštěv v lokalitě byla přibližně jedenkrát měsíčně.
Veškeré práce byly prováděny bez větších technických zařízení, tedy primárně ručně v režimu volného vstupu do krajiny.
První odborníci se v lokalitě začali pohybovat během února po návštěvě ředitele SÚRAO. Další výzkumné práce jsou v lokalitě plánovány na období od března do konce roku 2023. Většina prací musí být provedena v období vegetačního klidu a bez větší pokrývky sněhu tak, aby odborníci v terénu byli schopni zaznamenat všechny potřebné údaje.
Skupinky maximálně pěti geologů se budou pohybovat osobním automobilem, případně lehkým terénním vozidlem. Budou mít zajištěné povolení k vjezdu u dotčených subjektů. Předpokládáme, že geologové se budou v lokalitě pohybovat jednou měsíčně po dobu dvou až tří dnů.
BIOLOGICKÝ MONITORING
V souvislosti s výzkumnými a průzkumnými pracemi, na jejichž základě bude vybrána finální lokalita, je nutné věnovat velkou pozornost biologické, resp. přírodovědné hodnotě území. Sledovat je nutné zejména výskyt zvláště chráněných a dalších vzácných druhů rostlin a živočichů (ZCHD) a biologicky hodnotných biotopů. Výsledky biologických průzkumů a monitoringu budou sloužit již zmíněnému finálnímu výběru lokality a také plánování dalších aktivit v dané lokalitě tak, aby byly minimalizovány vlivy na přírodní hodnoty území, zejména populace vzácných a ohrožených druhů a plochy přírodních biotopů.
Biologické průzkumy a monitoring zahrnují:
V roce 2022 byl realizovaný projekt Biologie I (TZ 591/2022; zpráva je zveřejněná na stránkách SÚRAO). Jednalo se o rešerši databází NDOP (Nálezová databáze ochrany přírody spravovaná Agenturou ochrany přírody a krajiny) a Avif (faunistická databáze spravovaná Českou společností ornitologickou). Výstupem bylo vymezení tzv. nálezových polygonů, na nichž byl zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (ZCHD). Jednalo se o první krok směřující k návrhu podrobného biologického průzkumu a monitoringu.
Biologický screening je druhým krokem směřujícím k návrhu podrobného biologického průzkumu a monitoringu a je zaměřen na plochy s doloženým výskytem ZCHD, ale také další plochy s výskytem přírodních biotopů a dalších vzácných a ohrožených druhů z tzv. „Červených seznamů“. Cílem je tedy validace dat získaných z rešerší a identifikace konkrétních jevů v území.
Biologický screening je nutné realizovat v rámci vegetačního období, které umožňuje plný vývoj většiny rostlin a živočichů; v našich přírodních podmínkách březen–říjen.
V každé lokalitě proběhlo cca 30 návštěv. V terénu se pohybovaly většinou 1-2 osoby, max. 3. Jednalo se o odborníky na různé skupiny rostlin a živočichů.
Těžiště návštěv bylo v období duben–červenec. Pozorování byla realizována v režimu volného vstupu do krajiny (stanovení průzkumných území pro zvláštní zásahy do zemské kůry není požadováno). Na oplocené pozemky nebylo vstupováno. Některé živočichy bylo nutné pozorovat v noci (např. některé ptáky, netopýry).