Ministerstvo životního prostředí stanovilo průzkumná území na potenciálních lokalitách hlubinného úložiště
Ministerstvo životního prostředí stanovilo průzkumná území na potenciálních lokalitách hlubinného úložiště
Ministerstvo životního prostředí stanovilo na lokalitách vytipovaných pro budoucí hlubinné úložiště tzv. průzkumná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry. Jedná se o lokality Březový potok, Janoch, Horka a Hrádek. S průzkumnými územími se pojí nejen provádění některé typů geologických prací, ale také příspěvky dotčeným obcím.
O průzkumná území zažádala Správa úložišť radioaktivních odpadů v únoru loňského roku. „Cílem průzkumů je získat podrobnější informace o geologickém složení a o vývoji horninového prostředí čtyř zvažovaných lokalit, aby bylo možné vybrat finální a záložní lokalitu pro umístění hlubinného úložiště,“ říká ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic a dodává, že na základě pravomocného stanovení těchto území se ze zákona dotčeným obcím vyplácejí příspěvky, které mohou použít dle svého uvážení.
Správa aktuálně zkoumá čtyři lokality: Březový potok na Klatovsku, Horku a Hrádek v Kraji Vysočina a Janoch v Jihočeském kraji.
Chystají se hluboké vrty i geofyzika
Lokality byly dříve charakterizovány jen z povrchu, teď je zapotřebí získaná data rozšířit o klíčové informace především z hloubkových vrtů, které umožní prozkoumat horninový masiv, v němž by úložiště jednou mělo být, do nejmenších podrobností. „Je nutné vědět vše o samotné hornině, jejím petrografickém a mineralogickém složení. Vědět, jak je hornina pevná, jestli je někde porušena, jak v ní proudí voda a jaké je přesně její složení. A především, jak všechny tyto záležitosti a parametry ovlivňuje hloubka,“ uvádí vedoucí oddělení geologických bariér Marek Vencl.
Kromě hlubokých vrtů proběhnou na lokalitách také geofyzikální měření, která pomocí mnoha speciálních metod pomáhají určit třeba oblasti většího porušení horninového masivu nebo případné dutiny v něm.
Práce na lokalitách už probíhají, zajímáme se například o vodní zdroje i živočichy
Práce v režimu geologického průzkumu nejsou jediné, které na lokalitách a v jejich okolí probíhají. Pro některé z nich není zapotřebí stanovených průzkumných území, stejně tak jako pro práce v režimu výzkumu. V loňském roce tak proběhl například biologický screening lokalit, který se zaměřil na rostliny a živočichy v lokalitách. Letos pak začal projekt hydromonitoringu, který se dlouhodobě zaměří na chování povrchové a podzemní vody a ochranu vodních zdrojů a další práce.
Samotná průzkumná území mají mnohem větší rozlohu než pak následně povrchový nebo podzemní areál hlubinného úložiště. Podzemní část se bude rozkládat na ploše 2 až 3 km2. Podle zpracovaných studií se velikost povrchového areálu pohybuje od 15 do 20 hektarů. Záleží ale na podmínkách v lokalitě, například na morfologii terénu nebo na dopravně-obslužných možnostech.
Hlubinné úložiště je jedním z největších projektů ochrany životního prostředí současné generace a jediné technicky proveditelné konečné řešení životního cyklu radioaktivních odpadů, které se kromě České republiky připravuje v mnoha zemích celého světa.