Jak se radioaktivní odpad ukládá nyní?
V České republice jsou v provozu tři úložiště nízko a středněaktivních odpadů. Úložiště Richard se nachází v bývalém vápencovém dole Richard II u Litoměřic, Bratrství ve stejnojmenném uranovém dole u Jáchymova a Dukovany v areálu jaderné elektrárny. V Česku je i jedno již uzavřené úložiště nedaleko Berouna s názvem Hostim.
Radioaktivní odpady je třeba oddělit od člověka a životního prostředí na dostatečně dlouhou dobu. K bezpečné izolaci slouží právě úložiště radioaktivních odpadů. Naší zákonnou povinností je starat se o provoz těchto úložišť a kontrolovat, zda odpady určené k uložení splňují limity a podmínky stanovené Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.
Odpady jsou do úložišť ukládány dle aktivity a původu. V České republice jsou nyní v provozu tři úložiště nízko a středněaktivních odpadů. Obce, na jejichž katastru se úložiště nachází, dostávají zákonem stanovené příspěvky. Paušální příspěvek činí čtyři miliony korun ročně, dále obce obdrží příspěvek ve výši 10 000 korun za každý metr krychlový uložených radioaktivních odpadů v daném kalendářním roce.
Nejstarší úložiště Hostim u Berouna bylo v 60. letech minulého století uzavřeno. V roce 1997 byly všechny zbylé prostory vyplněny betonovou směsí a my jej nyní monitorujeme.
Ještě před několika desítkami let se radioaktivní odpady shromažďovaly u jejich původců. Hned od počátku tu byla poptávka po místě, kde bude možné odpady bezpečně uložit. Proto v roce 1959 vzniklo první úložiště v Hostimi a poté i další. Právě zajišťování provozu těchto úložišť je jedním z našich nejdůležitějších úkolů. Spravujeme všechna úložiště radioaktivních odpadů v ČR:
U všech úložišť pravidelně zajišťujeme rozbor vod z hydrogeologických vrtů a studní v okolí a povrchových vod z řeky či potoků. V případě úložišť Richard a Bratrství také rozbor důlních vod. Jejich analýza obsahu sledovaných radionuklidů dokazuje, že z uložených odpadů nedochází k žádnému úniku. Pravidelně jsou sledováni také pracovníci a každý, kdo vstupuje do úložiště. Dávky, které tyto osoby obdrží, se pohybují hluboko pod zákonným limitem.
Dávky záření:
V České republice je v současné době vyhořelé jaderné palivo skladováno v areálech jaderných elektráren. Za nejbezpečnější způsob zneškodnění vysokoaktivních odpadů, kterými jednou bude i vyhořelé jaderné palivo, se celosvětově považuje uložení do hlubinného úložiště.
Uvolnění radioaktivních látek z úložiště brání soustava bariér, které se vzájemně doplňují, ale zároveň jsou na sobě nezávislé. Jinými slovy, i v případě, že jedna z bariér přestane plnit svou funkci, jsou tu další, které úniku radionuklidů zabrání. Výběr a kombinace bariér závisí na mnoha kritériích.
V první řadě bereme v potaz informace o úložišti jako takovém. Zejména jde o:
Neméně důležitý aspekt je potom charakter samotných odpadů – jejich původ, aktivita, radionuklidové složení a způsob zpracování.
V praxi to znamená, že konkrétní podoba obalu, množství a druh radionuklidů v ukládaných odpadech, hmotnost obalových souborů a další kritéria, to vše se může v jednotlivých úložištích lišit. Podmínky pro každé úložiště stanovuje zvlášť a jejich dodržování kontroluje Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Provoz úložišť je několikrát ročně kontrolován inspektory ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. V případě důlních úložišť Richard a Bratrství také inspektory z Českého báňského úřadu a obvodních báňských úřadů. Abychom zajistili bezpečný provoz úložišť, monitorujeme jejich vliv na okolní prostředí. Odebírají se vzorky vod z okolí a důlní vody z úložišť, sleduje se také ovzduší úložiště. Akreditovaná laboratoř potom stanovuje obsah vybraných radionuklidů. Každý, kdo do úložišť vstupuje, musí mít osobní dozimetr pro sledování dávky záření. Limity a podmínky bezpečného provozu schvaluje a aktualizuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Veličiny a radionuklidy, které se sledují, četnost odběrů i odběrová místa jsou stanovena pro každé úložiště zvlášť, v programu monitorování. Všechna úložiště jsou fyzicky chráněna a při jejich zabezpečení spolupracujeme s Policií ČR.